Dehydratace dítěte: Příznaky, léčba a prevence

Voda tvoří až 80 % tělesné hmotnosti kojence. Je proto nesmírně důležité dbát na dostatečný pitný režim dítěte. Někdy ale rodiče za dehydrataci nemohou. Poznejte, jaké jsou její nejčastější příčiny a příznaky. Kdy je možné rehydratovat dítě doma, a kdy už nezbytné vyhledat odbornou pomoc?

Potřeba pít je u každého děťátka trochu jiná. Závisí především na jeho hmotnosti, tělesné aktivitě a okolní teplotě. Pokud skotačí v parném odpoledni v barefoot botičkách, pitný režim musí dohnat. Správné množství tekutin lze dohledat přesnou tabulkovou metodou. Dovedete si ale nejspíš představit, o jak komplikovaný výpočet se jedná. Proto se některé maminky řídí podle počůraných plínek. Novorozenec by jich měl denně “vyrobit” alespoň 7. Od 3. měsíce už stačí jen 6. Díky tomu máte jistotu, že mimčo přijmulo potřebných 150 ml/kg. Pro porovnání, dospělému stačí 30 ml/kg - tedy až 5x méně tekutin. Je proto zarážející, že každé páté miminko v ČR nedostává po probuzení žádné tekutiny. Potřeba pít se snižuje postupně, a již u batolete je pouze 90 ml/kg. Před nástupem do školy klesne až na 60 ml/kg.

Příčinou dehydratace je nedostatečný příjem tekutin či jejich zvýšená ztráta. V prvním případě může dítě samo odmítat pít. Na vině je přitom banální bolest v ústech či krku – například při angíně nebo stomatitidě. Než se tedy pokusíte příjem zvýšit, důkladně ověřte zdraví vašeho dítěte.

Opakované průjmy či zvracení doprovází zvýšená ztráta tekutin. Nadměrné močení vyvolává i diabetes či různá onemocnění ledvin. Při horečkách se zase velké množství vody vypotí. Tekutiny je také nutné doplnit po krvácení či popálení. Jejich ztráta někdy souvisí i s nesprávnou přípravou kojenecké výživy.

Dehydrataci u svého mimča snadno zpozorujete. Suché rty i kůže, zapadlé oči a propadlá fontanela jsou nejviditelnější příznaky. Jeho nohy jsou až “mrtvolně” studené. V puse má “vyschlo” a když už čůrá, tak hustou, zapáchající a tmavou moč. Je apatické a projevuje zvýšenou potřebu spánku, nebo je naopak nepříjemně předrážděné. Svou nespokojenost projevuje i častým pláčem. Varovat vás může také to, že se neplní odpadkový koš s plenkami.

O zavodnění dítěte se můžete pokusit sami, nebo vyhledat odbornou pomoc. Lékař je nutný, pokud během nemoci ztratilo přes 5 % tělesné hmotnosti, často průjmuje (minimálně 8x za 10 hodin) či opakovaně zvrací. Nezbytné je to i v případě, odmítá-li nabízené tekutiny. Jestliže vaše dítě vůbec nemočí či ztratilo více jak 10 % váhy, jedná se o těžkou dehydrataci. Děťátko může krvácet, má halonované oči a rychlý, někdy také nepravidelný pulz. V takovém případě neodkládejte okamžitou hospitalizaci.

Při domácí léčbě si mimčo musí zvyknout na častější kojení, nejméně každé 2 hodiny. Doporučujeme kojit z obou prsou, aby získalo více předního mléka bohatého na vodu. Mimo to můžete zahrnout čaje, (nejlépe bylinné či ovocné), naředěné ovocné šťávy a neperlivé minerální vody. Pokud miminko neumí ještě pít z lahvičky, podávejte mu nápoj po lžičkách. Selže-li i tento způsob, zkuste pomocí prstu simulovat kojení. Stříkačkou pak tekutinu vztřikujte přímo do pusinky.

Nezapomínejte dodržovat zásady zdravého pitného režimu. Příjem tekutin rozložte po menších dávkách do celého dne. K večeru už dítě nemusí tolik pít, největší příjem má být dopoledne a krátce po obědě. Jestliže vaše dítě zvrací, podávejte mu zásadně studené nápoje.

Užitečným pomocníkem, zejména při vážnějších případech, mohou být rehydratační roztoky. Jsou dostupné ve formě rozpustných sáčků. Mají vsestranné využití – zbylé lze vypít například při sportech či cvičení. Mezi ověřené produkty patří Kulíšek, Vodníček nebo Enhydrol.

Dítě pravidelně važte a zapisujte jeho stav. Pokud je rehydratace úspešná a nepokračují ztráty, můžete v domácí léčbě pokračovat. V opačném případě neváhejte vyhledat doktora. Dehydratace je vážný stav a u dětí to platí dvojnásobně.