Jak řešit špatný spánek miminka ?

Jsou dvě hodiny ráno a vaše miminko opět pláče. To je už po patnácté za dnešní noc! Ačkoli situace vypadá bezradně, řešení nemusí být tak obtížné. Zjistěte, co za jeho špatným spánkem stojí a jak ho účinně zkvalitnit.

V prvé řadě je potřeba pochopit, že spánek miminek se dost liší od spánku dospělých. Trvá přibližně šest měsíců, než se miminko naučí spát nepřerušovaně. Novorozenec v prvních týdnech prospí až 20 hodin denně. Do druhého měsíce by se tato doba měla minimálně o dvě hodiny zkrátit. Na šestém měsíci stráví kojenec v říši snů „pouhých“ 10 hodin. Jeho spánek je mnohem neklidnější než u nás dospělých. V praxi to znamená, že jakýkoli drobný diskomfort vaše mimčo probudí. Nemá hlad či žízeň? Nepotřebuje přebalit? Má volné oblečení a netlačí ho plenka? Nejeví známky nemoci? Je v pokojíčku příjemně teplo (kolem 20 °C), ale ne přetopeno? Příčin nepohodlí je celá řada a každá maminka by je měla umět vyhledat a odstranit.

Mnohdy si ale mimčo hoví jako prase v žitě a přesto pláče. Některé maminky zbytečně malují čerta na zeď s nejrůznějšími spánkovými poruchami. Přitom dítě pravděpodobně vyžaduje pouze vaši pozornost nebo útěchu. Na dvou měsících je to přirozené. Postupem času by se ale miminko mělo ve spánku osamostatnit. Tomu pomůže pevný spánkový řád.

Správné spací návyky jsou pro mimi velmi důležité. Dobré zvyklosti si ponese sebou do dalších let a večerní relaxace se pro něj stane přirozenou součástí dne. Čím je miminko mladší, tím si na změnu snadněji navyká. Doporučujeme proto zahájit budování spánkového režimu již během třetího měsíce. Cílem je naučit mimčo usínat samostatně a spát klidně po celou noc. Nové rituály by si mělo osvojit maximálně do osmého měsíce. Později je jejich tvorba mnohem složitější, zdlouhavější a pro dítě i maminku bolestivější.

Jaké jsou znaky zralého spánkového režimu? Především pravidelností. Děťátko musí dodržovat stejnou dobu usínání a probouzení. Čas určete podle toho, kdy je nejvíce ospalé. Zívá? Tře si oči? Přestává mít chuť si hrát a pohybuje se jako ve zpomaleném filmu? Pokud ignorujeme jeho projevy únavy, chytí „druhý dech“ a na postel nebude mít ani pomyšlení.

Asi půlhodinu před uložením ke spánku by se měla aktivita dítěte zklidnit. Stanovte neměnnou večerní rutinu – večeře, koupání, převlékání do pyžamka, zpěv, povídání, rozloučení. Činnosti a jejich sled je na vás, volte ale odpočinkové aktivity a dodržujte jejich časy. Doporučujeme také neodkládat kojení na poslední chvíli. Dítě nemá usínat s prázdným žaludkem, ale také ne jako otesánek. Zamyslete se i nad vhodnou dobou koupání – některá miminka dovede voda velmi stimulovat. Zkuste mezi ním a spánkem zajistit alespoň hodinový odstup nebo ho přesunout až na ráno.

Malého kojence nebuďte na noční kojení – o něj si řekne samo. Od šestého měsíce ho ale úplně vynechte, už se bez něj obejde.

Zajistěte, aby děťátko usínalo v příjemném a tichém prostředí v dostatečné tmě. Závěsné hračky (či jeho oblíbená hračka v postýlce) mu dodají pocit bezpečí a usnadní usínání. Kvalitní spánek také podpoří ležení na zádech. K napolohování pomůže např. kojící polštářek.

Nové spánkové rituály podpoří, pokud se vaše maličké naučí jasně odlišit den a noc. Přes den nesmí zůstat v temném koutě bez podnětů. Naopak mu dopřejte co nejvíce světla a berte ho tam, kde se něco děje. Pestrým výběrem činností podpoříte dlouhý noční spánek a omezíte ten denní.

Přechod na pravidelný spánkový režim není pro maminku ani dítě snadný. Musíte být ale vytrvalá a neústupná. Pamatujte, že pokud polevíte, budete vy a vaše mimčo muset začít bolestivý proces od začátku.

Vaše mimčo vyžaduje častou noční pozornost. Doteď jste byla zvyklá na jeho „volání“ reagovat okamžitě. Pro vybudování nového spánkového režimu ale musíte své noční návštěvy omezit. Počkejte pár minut, jestli se dítě samo neuklidní a tyto intervaly postupně prodlužujte. Je-li v pláči vytrvalé, měla byste ho jít utišit a pohladit. Na mimčo promlouvejte klidným hlasem a nespěchejte. Užitečnými pomocníky jsou také dudlík či zavinovačka. Zakažte si ale uspávání houpáním či chováním, vyndávání z postýlky a rozsvěcení. Děťátko musí usínat samo a vidět vás odcházet. Tím se zvýší šance, že při dalším probuzení usne už bez vaší pomoci.

Počítejte s tím, že tvorba nových návyků vyžaduje určitý čas. Některá mimča se podvolí již během třetí noci, jiná mohou vzdorovat i dva týdny. Nejkritičtější bývají hlavně první dvě noci. Proto je vhodné začít o víkendu, a ne uprostřed náročného pracovního týdne.

Každé miminko je jedinečné a neexistuje univerzální návod, jak špatný spánek řešit. Pokud nějaká rada nefunguje, neházejte flintu do žita. Sama znáte své mimi nejlépe a spánkový režim můžete přizpůsobit jeho individuálním potřebám. Důležité je najít systém, který vám i vašemu pokladu vyhovuje.